Thumbnail image for ~/Handlers/Linker.ashx?name=img_1269_13312_17408_96256_4538.jpg

II. Středověká tvrz, Konojedští z Pojetic

Ves Konojedy se připomíná již v zakládací listině litoměřické kapituly z l. 1057-1058 i v jejím potvrzení z r. 1218. Název vsi značí místo, kde se jedli koně /dříve Koňojedy, obdobné Hřibojedy, Kozojedy, Masojedy/ . Byla tehdy patrně farní vsí, i když později patřila pod Bílý Kostelec, kde je doložena předhusitská plebánie, která r. 1348 platila 6 grošů papežských desátků.

Ve 14. století stála tvrz vladyků z Konojed /uvádějí se v l. 1360-1451/, neznáme  však jejich úplnou kontinuitu.  V r. 1374 byly ke Konojedům připojeny Vysoká a Mukařov, počátkem 15. století Valkeřice. První přímá zmínka o konojedské tvrzi je až z r. 1451, kdy ji dcera Kuneše z Konojed, Běta, prodala spolu se vsí a dvorem svému manželovi Ctiboru z Tloskova.

V l. 1509-1527 držel statek s tvrzí Albrecht z Pojetic, jehož rod přišel ze Saska a začal se psát Konojedští z Pojetic . Vilém Konojedský z Pojetic, který zemřel v r. 1558, si dal vložit r. 1545 do obnovených zemských desk zápis na Konojedy a Valkeřice. Patrně Vilém dal v polovině 16. století přestavět tvrz na malý renesanční zámek. Jeho syn Jindřich se ujal správy panství před r. 1569 /do té doby byla poručnicí dětí a statku manželka Viléma Konojedského z Pojetic, Mandaléna z Vřesovic/.

Posledním mužským členem rodu byl Vilémův syn Albrecht Konojedský z Pojetic, který zemřel za stavovského povstání v r. 1620. Své statky odkázal dcerám Mandaléně, Ludmile a Anně Eusebii, ale protože se účastnil protihabsburského odboje, byly v r. 1622  Konojedy zabrány a dědičkám byla přislíbena jen finanční náhrada.

V r. 1623 koupil Konojedy tehdejší zemský hejtman v Kladsku, Adam Bohumír Berka z Dubé za 53 783 kop grošů míšeňských. Po jeho smrti v r. 1628 přešly Konojedy na jeho sestru Helenu Elišku, provdanou za Zdeňka Libštejnského z Kolovrat, která byla na cestě z Konojed do Prahy přepadena loupežníky a smrtelně postřelena. Panství Konojedy tehdy tvořili kromě Konojed s tvrzí a šesti vsi tvrz a dvůr v Malém Šachově a tvrz, dvůr a ves Valkeřice. Zdeněk z Kolovrat začal na panství provádět rekatolizaci, nebyl ale dobrým hospodářem a panství zadlužil.

Po jeho smrti byly Konojedy r. 1650 prodány jeho dědici  za 117 000 zlatých generálu jízdy Janu Antonínovi Šporkovi (1595-1679). J. A. Špork pocházel ze zchudlé hraběcí rodiny ve Vestfálsku, vstoupil do služeb katolické ligy jako prostý voják, r. 1637 byl vévodou Maximiliánem Bavorským jmenován plukovníkem, po deseti letech přešel do služeb císaře Ferdinanda a byl jmenován generálem a plukovníkem jízdy a povýšen do panského stavu. V r. 1644 mu bylo za válečné úspěchy uděleno říšské hrabství, r. 1646 potvrzeno pro Čechy.

Konojedy se tak staly součástí rozsáhlého šporkovského majetku, který se hned v následující generaci rozdělil: v držení Konojed vystřídal J. A. Šporka syn František Antonín Špork (1622-1738), proslulý budovatel Kuksu, příznivec umění a protivník jezuitů .

Někdy ve druhé polovině 17. století byl konojedský zámek částečně barokně upraven (měl malou barokní věžičku s hodinami).

x
Zanechte nám zprávu

Máte nějaký dotaz, chcete nám něco sdělit?
Zanechte nám zprávu, odpovíme Vám co nejdříve.

Děkujeme.

Jméno a příjmení:  
Telefon:
e-Mailová adresa: