Pro klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, který byl ve své době jedním z nejvýznamnějších center řádu servitů vůbec, byly objednány reprezentativní varhany u varhanářské manufaktury z Králík, protože Sporckové, na jejichž panství manufaktura působila, byli významnými objednavateli jejích nástrojů. Díky této skutečnosti se věhlas králického varhanářství rozšířil i mimo oblastní rámec. Monumentální nástroj je koncipován do třech skříní (dvě po stranách okna v závěru chrámové lodi a pozitiv v zábradlí kůru) a je datován letopočty 1762 – 1763. Jako stavitelé jsou uváděni Kaspar a Franz Karl Weltzelové, s nimiž pravděpodobně spolupracoval i Franz Katzer. Lze konstatovat, že až do transferu v roce 1995 do kostela sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu byly tyto varhany o 18 rejstřících prakticky v původním stavu, bez výraznějších zásahů do koncepce a dispozice. Později, ještě v Konojedech, byly nahrazeny původní klínové měchy novou soustavou s plovákovým zásobníkem a dvěma čerpacími klínovými měchy s nožními pákami (dochováno dodnes na kůru v Konojedech). Po uzavření kostela nástroj chátral a spolu s ostatními součástmi mobiliáře byl postupně devastován. Proto byl na popud tehdejšího duchovního správce farnosti ve Varnsdorfu P. Balážem v roce 1995 rozebrán a přemístěn na prázdný kůr kostela sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu kde se nachází dodnes

Význam těchto varhan dalece přesahuje oblastní rámec. Jde o jedny z největších dochovaných varhan této manufaktury. Přestože po transferu byly některé již chybějící či rozkradené píšťaly a části doplněny novými, lze konstatovat vysoké procento zachovalosti. Umělecky velmi hodnotné je též vizuální řešení nástroje. Velkolepě koncipovaný trojdílný prospekt je svojí monumentalitou a zdobností (velmi hodnotné jsou především plastiky andělů s hudebními nástroji) srovnatelný s těmi nejlepšími díly králické manufaktury, z nichž ty nejvýznamnější již, bohužel, nejsou osazeny původním nástrojem (Stará Boleslav, Olomouc – kostel P. Marie Sněžné, Nový Bor). Lze tedy konstatovat, že u konojedských varhan byla kromě vizuální složky zachována i nástrojová část (a tedy i složka zvuková), což tyto varhany řadí k jednoznačně nejcennějším dochovaným varhanářským památkám nejen králické manufaktury, ale v celkovém kontextu českého barokního varhanářství jako takového.